Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vídeňská němčina v rodinách současných vídeňských Čechů
RYKLOVÁ, Štěpánka
Předkládaná bakalářská práce se zabývá současnou podobou vídeňské němčiny ve vídeňské české societě, a to z pohledu kontaktové lingvistiky. Úkolem práce je postihnout vliv češtiny zejména na její lexikální stránku. V teoretické části je nejprve popsána historie vídeňských Čechů. Následuje charakteristika vídeňské němčiny z pohledu diachronního. Tato část zahrnuje historii a etymologii vídeňského dialektu. Další kapitola je věnována stručnému popisu pojmu bilingvismus a jeho rozdělení. Následuje vymezení pojmu středoevropský jazykový svaz. Obsahem části praktické je výzkum orientovaný na postižení současné podoby vídeňské němčiny v rodinách vídeňských Čechů. Cílem výzkumu je zjistit, do jaké míry je v komunikaci vídeňských Čechů ještě dnes užívána čeština, a to v závislosti na jednotlivých generacích zkoumaných respondentů.
Transnacionální identita vídeňských Čechů
Hájková, Anna ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá různými formami národní identity u první generace českých migrantů ve Vídni nahlíženými z perspektivy transnacionální teorie. Je založená na analýze tematicky orientovaných biografických interview s 15 migranty, data pochází z výzkumu provedeného na jaře roku 2015 ve Vídni. V první části práce je popsána historie české migrace do Rakouska. Následuje vysvětlení pojmů transnacionalismus, identita a transnacionální identita, které slouží jako teoretický základ výzkumu a následné analýzy. Její první část je pak věnována oblastem důležitým pro rozlišení, zda je možné účastníky výzkumu označit za transnacionály či nikoli. Jsou jimi jazyk, vztah k České republice, zájem o politiku a o kulturu, tradice, gastronomie, sociální kontakty, diskriminace, loajalita, pociťování hrdosti a studu a občanství. Ve druhé části analýzy jsou nejprve představeny jednotlivé formy identity založené na sebepojetí účastníků výzkumu. Poté je na příkladech konkrétních respondentů a organizací ukázáno, jaká je jejich žitá identita a zda je možné je na základě jimi popisovaných praktik označit za transnacionály.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.